Deník » 2008 » Běžný den ve středisku Sujyothi

Středisko Don Bosco Sujyothi
vesnice Alurhatti, kraj Davangare, stát Karnataka, Indie


foto střediska Sujyothi V chlapeckém středisku Sujyothi ve vesničce Alurhetti (12 km od Davangere) trávíme druhý půl rok naší dobrovolnické služby (duben-říjen).

Středisko je určeno pro kluky ulice a pro kluky, kteří přerušili školní docházku kvůli práci. Mezi nejčastější dětské práce patří pastevectví, práce v restauracích a v továrnách.

Středisko poskytuje klukům roční speciální školu, která je má připravit pro návrat do normální školy. Kluci jsou rozděleni do tříd podle svých znalostí. Učitelé se je snaží během roku doučit látku, kterou kvůli přerušení školní docházky postrádají. Někdy se tak třeba i čtrnáctiletý kluk teprve učí číst a psát. Každé dva měsíce kluci píší testy, a mohou tak po nich postoupit do vyšší třídy.

Oficiální školní rok v našem státě Karnataka začíná v červnu. Během června k nám sociální pracovníci postupně vodí kluky, kteří do školy nenastoupili. Školní rok našeho střediska proto začíná s měsíčním zpožděním až v červenci. Učí se u nás bez prázdnin až do konce května. Během června následujícího roku otcové zařazují děcka do normálních státních škol. Často kvůli špatnému, nebo žádnému rodinnému prostředí děckám shání i internátní ubytovnu.

Každý rok tak přibývá bývalých studentů, kterým otec shání peníze na jejich studium. Někteří bývalí žáci zůstávají nadále ve středisku. Často jsou to sirotci nebo děcka, která z jiných hostelů stále utíkají zpět do Dona Bosca.

Středisko Sujyothi se každý rok stará asi o devadesát kluků. Většina z nich jsou hinduisti, pár muslimů a každoročně ne více jak dva až tři křesťané. Náboženské otázky se tu neřeší a děcka se společně několikrát denně modlí univerzální modlitby k Bohu – Stvořiteli, Mírotvůrci, Otci...

Každoročně tu během prázdnin v dubnu a květnu probíhají letní tábory pro bývalé žáky.

Součástí střediska je nedaleká obrovská kokosová farma, na niž kluci chodí po odpoledních hrách na chvíli pomáhat. Výtěžek z kokosů jde na provoz střediska. Díky farmě tu často potkáte v blízkosti budovy hady, proto musíme být stále ostražití:-).


Salesiánská komunita ve středisku:

otec Binny – je tu s námi od května a středisko tak má konečně „svého“ otce (dříve tu dojížděli střídavě otcové z Davangere jen na noc) otec Binny při mši bratr Joseph – v květnu vystřídal bratra Roobina, stráví tu svou roční praxi, je velmi akční a veselý, zvídavý..., ale hlavně také zbožný:-) bratr Josef

občas tu za námi na noc dojede jeden z otců ze Suprabhy:
otec Kuriakose ředitel obou středisek otec Kuriakose otec Sony administrátor otec Sony


Zaměstnanci

učitelé:
Vzhledem k velmi nízkému platu se tu dost střídají. Krom jedné učitelky jsou tu zaměstnáni jen muži. Fatima, muslimka, učí angličtinu. Dva učitelé (Vasant a Kumar) jsou tu natrvalo ubytovaní, takže fungují zároveň jako vychovatelé. Dále tu učí Rameš z blízké vesnice Alurhatti a pak tu máme nejlepšího učitele tance a zpěvu – Richarda. Ten jako jediný učitel je křesťan. Ostatní jsou hinduisti.

dvě kuchařky
farmář se svojí rodinou, bydlí dole na farmě
sezónně další pomocníci na farmě


Program střediska a naše náplň dne:

Denní program dětí Po - Pá (v závorce uveden náš):

6:30            budíček (nás budí děcka rachotem svých železných kufrů kolem 6:45:-)

6:30 – 7:00 ranní hygiena
ranní čištění zubů              otec Sonny slouží mši svatou
hromadné čištění zubů u tanku s vodou ranní mše svatá sloužená otcem Sonym
7:00 – 8:00 ranní samostudium (7:00-7:30 doučování a hlídání děcek při samostudiu, 7:30 mše svatá – jen naše komunita)

8:00 – 8:30 ranní uklízení (děláme si svou práci – na počítači...)

8:30 – 9:00 snídaně (zpravidla snídáváme trochu později, též proletíme místní noviny...)

9:00 – 9:30 úklid po snídani a příprava na vyučování (i my se připravujeme)

9:30 – 9:45 tzv. assembly – shromáždění – zpívaní hymny, modlitba, prezence dětí, hromadné předčítání novin

hodina Marie              hodina Jarka
hodina angličtiny hodina matematiky
9:45 – 12:30   tři vyučovací hodiny (většinou každý z nás učí zvlášť, Marie – angličtinu, Jarek – nyní už jen matematiku, jelikož jsme zjistili, že děcka dokonce v páté třídě neumí sčítat malá čísla)

12:30 – 13:00 hodina zpěvu (jednou týdně učíme kluky naše české písničky přeložené do angličtiny, nejvíce populární jsou tu „akční songy“, takže vymýšlíme vždy různé ukazovačky)

13:00              oběd

14:00 – 16:00 další tři vyučovací hodiny (většinou oba dva vedeme společně hodiny počítačů a učíme děcka používat Word, učíme je tak zároveň angličtinu i matematiku, tyto hodiny jsou pro kluky nejoblíbenější:-)

hodina počítačů              pití čaje
kluci se učí ovládat myš kreslením pro déšť se čaj na chodbě, za pěkného počasí pod širým nebem
16:00              čaj

16:15 – 17:30 venkovní hry – nečastěji fotbal a vybíjená, občas volejbal (Jarek hraje vždy s plným nasazením fotbal, já hraji s těmi nejmenšími vybíjenou a další jednoduché hry)

odpolední fotbal              přehazovaná
odpolední kopaná špunti hrávají přehazovanou
17:30 – 19:00 večerní práce – většinou na farmě: vytrhávání plevele a nošení kokosových větví do kuchyně na oheň (čas zúčastňovat se prací máme jen málokdy, protože tato doba je jediná za den, kdy máme čas se vykoupat a dělat chvíli i svou práci – psát deník, modlit se breviář, číst noviny...)
                       koupání

19:00 – 20:00 večerní samostudium (vedeme individuální doučování pro nejslabší žáky, ale někdy i hromadné doučování pro jednotlivé třídy podle potřeby)

doučování angličtiny              doučování matematiky
doučování angličtiny doučování matematiky
20:00              večeře

20:30 – 21:00 spontánní blbnutí – tančení, divočení...

večerní divočení              večerní modlitba
večerní disko-divočení často se děcka modlívají i za vás v České republice
21:00              společná modlitba a po ní slůvko na dobrou noc (chvíle klidu, kdy místnost je plná ze srdce zpívajících andílků. Po modlitbě někdy i my povídáme děckám nějaký poučný příběh a bratr nás překládá.)

21:30 – 22:30 možnost sledovat TV (nastává doba pro naši osobní modlitbu v kapličce a psaní našeho deníku:-). Nejstarší školní děcka však musí ještě studovat a někdy i oni potřebují od nás pomoct s úkoly – většinou s matematikou, někdy i s angličtinou)

sledování zápasu ČR - Portugalsko              chystání se kluků spát na terase
televizi jsme sledovali pouze jednou, kvůli fotbalu ČR - Portugalsko kluci si před spaním rozdělávají na terase pokrývky
22:30              večerka (naše večerka je však většinou kolem půlnoci)


Takto to tu běží přes týden pořád dokola, s výjimkou středy. To máme náš volný den. Většinou ho trávíme v Davangere na internetu nebo v pokoji na počítači. Ale také se snažíme dělat malé výletky, popř. někdy pracujeme dva týdny a pak užijeme dva dny volna na vzdálenější výlety.


Sobota:
Všichni školáci v Karnatace nosívají bílou uniformu (ve středu naopak mohou jít do školy bez uniformy v libovolném barevném oblečení).

Kluci, kteří bydlí ve středisku pouze na hostelu, ale navštěvují už státní školy, odchází do škol už chvíli po sedmé. V naší škole je ráno první vyučovací hodina vždy tělocvik. Učitel píská a děcka upažují a předpažují. Někdy si místo tohoto “drilu“ vezme bratr Josef hodinu jógy.

sobotní dril              sobotní oběd
ranní sobotní "spartakiáda" v sobotu a o svátcích obědvají kluci v bílé uniformě
Před obědem se vrací kluci ze státních škol, po obědě zpravidla musí pomáhat na farmě, protože přes týden se téměř výhradně věnují studiu.
Odpoledne bratr učí morální výchovu a večer po hrách nebývá samostudium, ale volná zábava – hry, televize... My vedeme pro děcka, které nebaví televize, jiné aktivity. K lepšímu poznání naší planety Země a rozšíření obzorů jsme zavedli „Zeměpis trochu jinak“. Promítáme děckám na počítači fotky a videa ze zemí, které jsme navštívili. Povídáme jim o problémech daných zemí, krásách, kultuře atd.


Neděle:
Neděli mají kluci volno, které stráví praním špinavého oblečení a volnými hrami.

My ji trávíme s celou komunitou dohromady v Suprabhě, kde je v 9:30 sloužena mše svatá v kannadě (místní jazyk) pro celou naši malou farnost, kterou tvoří hlavně ženy.

Po mši svaté trávíme čas s „našima“ bývalýma děckama. Většinou jdeme s těmi, kdo zrovna neperou své oblečení a nedívají se na televizi (u ní je mnoho Indů schopno strávit den volna) pod stromy a ve stínu si hrajeme na televizní soutěž Don Bosco Superstar. Vždy se děcka utkávají ve zpěvu, tanci a divadle. U některých holek se postupně velmi dobře rozvinuly jejich herecké schopnosti. Já pořad moderuji a Jarek hraje vždy nějakého speciálního hosta, který uvolňuje atmosféru a pomáhá děckám nebát si ze sebe udělat srandu. V poslední době však otec zavedl dopolední povinné samostudium pro starší děcka, takže někdy pomáhám holkám s angličtinou a Jarek zabavuje nové malé děcka.

Po obědě si hrajeme s děckama různé hry nebo máme připravené speciální aktivity (soutěže, kreslení, promítání fotek atd.).

Odpoledne musíme odjet zpět do našeho střediska. Cestou zpět se většinou snažíme dostat i na internet a potěšit se vašimi emaily.

V Sujyothi od 19h vedeme kroužky pro kluky: Marie výtvarné, Jarek hudební.

vymalovávání omalovánek              kytarový kroužek
omalovánky mají kluci překvapivě nejraději talentovaný Manju se chce k bubnům naučit hrát i na kytaru


Deník » 2008 » Běžný den ve středisku Sujyothi